Zlatíčka

Chtěla jsem vyfotit pod vodou své tři děti a měla jsem naprosto jasnou představu. Neb ony jsou má zlatíčka, barevnost jsem zvolila do zlaté a žluté. Byl to spontánní nápad, stejně jako mnoho mých předchozích, takže ve stylu „teď hned musím„! :) A tak se šlo.

Děti jsem lehce nalíčila a oni oděni do šatů z fundusu Národního divadla a doplňcích „co dům dal“ se pak ponořily pod hladinu.

Tři divoká natěšená dítka v kombinaci s horlivostí jejich mámy tvořila dost šílenou kombinaci, která ale vyústila v nádherné focení. Nedá se zapomenout na jeden okamžik, který dnes nutí k zasmání, ale v ten moment (a tomu věřte), byl jedině k naštvání. :-)

Aby děti byly při focení těsně pod hladinou, postavila jsem každého jednotlivě na komínek sestavený z přepravek. Snadné nad vodou, nelehké je ale zatížení a ukotvení pod vodou. Pak upravit všechny ty vlající látky, naštelovat bublinky, aby nešly do obličeje, nekonečně instruovat děti, co  a jak… Po zhruba 1 hodině příprav jsem se s dětmi konečně zanořila a chystala se ulovit nějaký pěkný snímek. Když v ten moment – po doteku nožek dětí – se všechny ty přepravky zbořily a uplavaly někam pryč….A mohlo se začít znova!

Ačkoliv byly přepravky ty tam, podařilo se mi zachytit jeden snímek těsně před zbořením celé scény (foto níže).