Rozhovor pro magazín BERNARD

Alice, proč jsi se vlastně rozhodla fotit pod vodou?

K normálnímu focení, tedy nad vodou, jsem se dostala před cca 20 lety, kdy jsem jako dárek dostala svůj první fotoaparát. O pár let později jsem se začala věnovat přístrojovému potápění, což vedlo k propojení.
Fascinovalo mě pod vodou pozorovat, vnímat soubor mnoha skutečností a jejich detailů, které se vzájemně doplňují, prolínají, a tak tvoří neopakovatelný, netradiční fascinující celek. Mluvím o neobvyklém chování světla, jeho lomu o vodní hladinu, o pomalém, ladném pohybu věcí, vlasů a samozřejmě i pohybu lidí. Také o schopnosti uvolnění, o tom, být sám sebou, uvědomování si lehkosti a prostoru. Vodu vnímáme jako relaxaci, cítíme ji na kůži, vytváří (to) příjemno. Tam, kde se upínáme do oděvů, do vody vkládáme svobodu. Možná nás taky trochu dráždí fakt, že voda je jednoznačně živel a náš kontakt s ním, zvláště v otevřené vodě, je jistým malým našim adrenalinovým pokořením…
A mě na tomhle všem neskutečně láká, to vše se pokusit co nejvěrněji otisknout, zachytit na ten malej digitální čtvereček snímače
… a že to není snadný.-)))

Ale tobě se to podařilo, ne? Tedy alespoň si to myslí Federace evropských profesionálních fotografů v Bruselu.

( úsměv ) ..No, je velice příjemné, když Vaše snaha, nemalé pracovní nasazení najde ohodnocení. V loňském roce 2010 jsem obdržela ocenění QEP – Qualified European Photographer za soubor podvodních snímků „Šermíři„ v Bruselu. Stejná sada byla pak oceněna na Festivalu Bojovníků jako Významný počin roku. Je to moc milé, těší mě to.

Vystavuješ? Kde je možné tvé fotografie vidět osobně? A jsou fotografie z Tvé vlastní tvorby prodejné?

Výstav jsem pořádala několik, v současné době ale dávám přednost prezentaci formou vernisáží. Publikovala jsem své fotografie v časopisech s podvodní a potápěčskou tématikou. Na několika místech tvoří dekoraci interiéru. Fotografie z vlastní tvorby samozřejmě prodejné jsou.

Fotíš jen tak pro sebe, nebo i na zakázku?

Fotografování pod vodou rozděluji na tvorbu vlastní a na zakázku.

Při mé vlastní tvorbě obvykle využívám poněkud více složitější a náročnější výpravu, scénu atd., což je také ale daleko více nákladnější. A fotografováním na zakázku nad vodou i pod vodou si své sny pak mohu snáze realizovat . :) I když jsem fotografovala pár lidí, kteří se nebáli jít do větších projektů. Velice zajímavé bylo focení třeba pro Českou televizi pro pořad Stardance.

Jak tedy vůbec probíhá takové focení na zakázku?

Tak nejdřív mě zákazník musí oslovit. Dále pak pro lepší komunikaci a představivost zákazník přijede ke mně, kde mu ukážu na počítači možné podvodní scenérie, pozadí, které bude za nimi, domluvíme se na „tématu“ či „příběhu“, od kterého se také bude odvíjet celá aranž, tedy kostýmy, paruky, líčení, dekorace, doplňky atd. Rovněž zákazníkovi ukážu prostor, kde fotografování bude probíhat. Jedná se o výcvikový potápěčský bazén, o dvou hloubkových úrovních, se sprchou, toaletou, saunou a vířivou vanou, kde se pak mohou případně zahřát. Voda v bazénu má 29 – 30 stupňů. Složitost celé aranže a samotného fotografování je také odvislé od počtu fotografovaných osob.
Fotografování pod vodou je poněkud náročné a únava je pak znatelná, proto je dobré termín focení naplánovat na sobotu. Než zákazník přijede, celou dohodnutou scenérii připravím předem. Po příchodu spolu pečlivě probereme průběh fotografování. Posléze proběhne líčení dospělého + oblékání do šatů, kostýmů, doplňků atd.. Děti se mezitím seznamují s prostředím, plavou a dovádí v bazénu. Pak lehce nalíčím i děti a obléknu je. Rovněž pod oděv umístíme zátěže pro lepší stabilitu. Následně jdeme všichni do vody, kde než proběhne fotografování si před každým zanořením pod hladinu řekneme, co přesně budeme dělat.

A je vůbec možné udělat pod vodou přesně to, co si řeknete?

Přestože při mém podvodním fotografování se jedná o promyšlené tematické scenérie, tak základním pilířem zůstává zachování „ přirozenosti“ fotografovaných osob, netradičného prostředí, celkového emočního dojmu. Chci říct, že ačkoli si přesně definujeme pohyb, postoj, výraz atd., nechávám čistě na fotografovaném, jak onu „ podvodní divadelní scénu“ pojme. A pak se dolaďují jen technické detaily – jako je hlídání si vlajících vlasů, šatů, dekoračních látek, aby nebránily v záběru, zabránit nafouknutým tvářím při nádechu atd.

Zní to trochu složitě…

Složité to sice je, ale věřte, že zatím všichni, od kojenců až po dospělé, to zvládli na jedničku! Není čeho se bát. Naopak! Celé focení probíhá naprosto v přátelském duchu, pohodě. Bazén je vybaven plaveckými kruhy, rukávky a hračkami, které mohou děti libovolně využívat. Pro lepší uvolnění je možno při pobytu v bazénu také pustit jejich oblíbené cd s písničkami. Často u fotografování jsou i mé tři děti, které mi před objektivem pod vodou „ stály „ nesčetněkrát. Jejich přítomnost, pomoc je pro fotografované děti oporou. Zkušenost je, že (nejen) děti si pobyt v bazénu, včetně celé anabáze fotografování nesmírně užijí.
Fotografování probíhá v příjemném prostředí, kde o Vás bude postaráno s největší péčí s a maximální snahou vyhovět Vašim fotografickým přáním, potřebám.
Ale není to jen o focení, celkově to pro Vás bude velice nevšední, netradiční zážitek. A fotografiemi pak můžete udělat radost nejen sobě, ale například jako originální dárek svým blízkým.

Co všechno pod tou vodou je? Jakou techniku vlastně používáš?

Bazén má dvě hloubkové úrovně, 4m a 1,70m. S dětmi pracuji v mělké části o rozloze 16m2. Tam si vlastně vytvořím fotografické studio. Jeho součástí je dominantně pozadí, před kterým se focení bude odehrávat. Dále pak světla, blesky, dekorace, potápěčské lahve se vzduchem tvořící sprchu bublinek atd. K focení používám fotografickou profesionální techniku řady Nikon, zábleskové přístroje Ikelite, mobilní světla Green Force.

Přiznám se, že na první pohled by člověk ani nevěřil, že je to pod vodou, spíš by se přikláněl k verzi montáže a počítačových kouzel…

(smích)..Chceš fakta? Dobře. Vlastní tvorba verzus má vize. Před očima vidím přesně obraz. Je jich spousta. A pak….jen to celé dostat pod vodu a následně do foťáku. Bohužel finanční možnosti mi svazují křídla. Beru to jako věc dočasnou. Mé vize jsou mnohem výpravnější, ambicióznější, než má doposud vytvořená tvorba. Nevytvářím fotku pro fotku samotnou. Fotím z ryze čistého, jednoduchého důvodu. Prostě mě to nesmírně baví. Baví mě to proto, že pracuju doma. Ale a především proto, že hlavními postavami v mé tvorbě figurují mé tři děti. Prožijeme společně úžasné chvíle, kdy mi mé vize velice rádi improvizovaně sami mění. Vznikají zajímavé fotky, které jim budou vzpomínkou. Veřejně jsem se rozhodla prezentovat své fotografie proto, abych se o tu radost podělila, Aby v lidech vyvolaly emoce. Kladné i záporné. Nezávisle na názorech budu ale tvořit, snažit se své vize realizovat dál. To mě činí šťastnou.

Kolik času celé fotografování na zakázku zabere?

Nejprve je schůzka u mě doma, kde si vše dohodneme předem + prohlídka prostoru bazénu, to je max. hodina. Samotný den fotografování je o přípravě – líčení, oblékání a krátká instruktáž před zanořením, cca 2- 3h.. Focení ve vodě, resp. pod vodní hladinou trvá 1-2h max. Pak asi hodinu na zahřátí ve vířivce nebo v sauně pro odpočinek + pobyt v šatně. Veškerý čas samozřejmě záleží na počtu fotografovaných osob a složitosti podvodní scenérie. Obvykle to celé zabere půl dne.

Jaké jsou na to pak reakce, jsou dle jejich představ?

To je fáze, na kterou se těším nejvíce. Zákazník si přijede ke mně domů pro výsledné fotografie, kde na je na velkém monitoru PC odprezentuji. Nesmírně mě baví a těší, když vidím výraz překvapení. Doposud vždy jejich fotografie předčily jejich očekávání. Spokojenost zákazníka je pro mě absolutně na prvním místě, a proto mě neskutečně těší, když tomu tak je.

Překvapilo Tě někdy něco při focení pod vodou?

Focení jedno mladého krásné černého muže, který mi ale neřekl, že neumí vůbec plavat, což jeho „tematická role“ vyžadovala. Muselo se tedy flexibilně improvizovat a na místě celou scénu a vše změnit. Mimo jiné, flexibilita, postřeh je na fotografování snad to nejdůležitější.
Dále mě jednou překvapila skutečnost, že při focení dvou vzájemně neznámých lidí může vzniknout slušná seznamka, obzvlášť když fotím na téma „ láska„ …to se ale netýkalo focení dětí… :)

Ve tvé šermířské sérii jsi pod hladinou stylizovala skupinu kaskadérů do podoby starověkých bojovníků v dramatických uskupeních. Jak se taková scenérie režíruje a jak modelům zadáváš pokyny? Na rozdíl od Tebe nemají dýchací přístroje, takže bez dechu zřejmě dlouho nevydrží, musejí bojovat se vztlakem…

Vytvořením této série jsem si splnila svůj dlouholetý sen, tedy vytvoření boje pod vodou. Pomohlo tomu také náhodné setkání s našimi předními kaskadéry a rovněž zhlédnutí filmu Bitva u Thermopyl. Velice mě zaujal svým výtvarným pojetím. Byl mi motivací pro vytvoření mé šermířské ideje. S tím rozdílem, že jsem mezi bojovníky chtěla mít jako kontrast jejich síly éterickou, jemnou, křehkou, nevinnou bytost. Tou se stala má v té době devítiletá dcera, která se té role velice ráda zhostila.

Protože se jednalo o větší projekt, tak i přípravy vyžadovaly širší záběr. Několik dní příprav podvodní scény, pozadí. S kaskadéry jsme se několikrát sešli, sdělila jsem jim přesně, jak si celou sérii představuji, a co focení pod vodou obnáší. Pak jsme společně hledali, zkoušeli bojové techniky, které by mé představě byly nejblíže. Bylo potřeba vymyslet choreografii všech zúčastněních pod vodou tak, aby boj vypadal věrohodně, efektně a zároveň se v tom počtu na ploše 16m2 zbraněmi nezranily. Museli se jednotlivé bojové scény přesně zpaměti nacvičit do detailu.

A to z toho důvodu, že pod vodou je bez masky horší viditelnost, která snižuje schopnost prostorového vnímání. Když byla celá scenérie připravena, šlo se do vody. Tam, před každým ponorem jsme si znova říkali jednotlivé fáze „ bojové scény“. Každému zvlášť pak detailnější vysvětlení jejich role. Pak se zanoříme a vzniknou záběry. Komunikace probíhá velice intenzivně před každým zanořením. Nemálo složité je dosáhnout momentu při větším počtu fotografovaných osob pod vodou, kdy mají všichni kýžený výraz, neruší v záběru žádné plápolající vlasy, látky, šaty, bubliny….
Fotografování probíhá v bazénu dvou úrovní, mělké (1,70m) a hluboké. Děj se odehrával v mělké části, přičemž já, abych měla potřebný odstup, jsem fotografovala v hlubší části bazénu (4m). Z toho důvodu jsem použila dýchací přístroj. Což je paradoxně méně pohodlné, vhodné pro můj způsob focení pod vodou. Ten vyžaduje velice hbité, rychlé pohyby, plavání, právě abych v tak krátkém čase, kdy jsou modely pod vodou, mohla najít ten správný úhel pohledu. Tady to ale vyžadovala daná scéna. Jinak fotografuji bez přístroje. V každém případě jsem pod vodou stejně dlouho, jako osoby, které fotím.
Co se týče vztlaku, ten řeším zatížením osob, tedy použitím dostatečného množství zátěží. Tím se stabilizují a mohou se pak plně věnovat samotnému focení.

Na fotografii Dívka a hlubina se drobná dívenka v kalné vodě pere s obřím rezavějícím řetězem. Kde byl takový snímek focen a jak jsi dosáhla toho, aby holčičce neuplaval klobouk?

Fotografie Dívka a hlubina byla pořízená v Chorvatsku, Mali Lošinj. Čistá voda se stala kalnou tím, že dívenka, má dcera Bára (nejčastější modelka mých podvodních fotografií) , při focení rozvířila mořské dno. Naštěstí.  Atmosféra záběru je tak mnohem zajímavější. A klobouk ji neuplaval proto, že byl pevně připevněn na paruku a paruka zas dobře nasazena na hlavu Báry. Základem je, vše co může uplavat, pořádně připevnit. :)

Z tvého portfolia je patrné, že už potápíš i nevěsty a celé svatební páry. Jsou to fotografie reálné, tj. jde o skutečné novomanžele? Nechce se věřit, že by se někdo rád z focení na svatební hostinu vracel promáčený jako vodník…-)

Ano, svatební fotografie pod vodou vznikly na základě prosby skutečných novomanželů. Tedy lidí, kteří plánovali svatbu. A mé snímky měly být použity jako podklad pro jejich svatební oznámení. Což se i stalo :)